X
Produkt byl přidán do objednávky.
Úvod Archív článků Dakar je opět oranžový!

Dakar je opět oranžový!

V žádném případě to ale pro piloty na motocyklech nebyla žádná procházka růžovou zahradou - ale to se ani od Dakaru nedá očekávat, že? Jenže kromě náročnosti tratě, která soutěžící během pekelných dvou týdnů a téměř devíti tisíc kilometrů protáhla územím Argentiny, Bolívie a Chile, na Mattighofenské čekalo také veliké množství konkurentů v továrních týmech, z nichž zejména mančaft Hondy vypadal (a také byl) hodně nebezpečně. Nejvýraznější „oranžové“ hvězdě, tedy Španělu Marcu Comovi, byl letos největším soupeřem Portugalec Joan Barreda Bort, startující s motocyklem Honda CRF 450 Rally. Ten byl dokonce velkou část soutěže v čele závodu, ale v osmé etapě kvůli technickým problémům svého motocyklu nabral velikou ztrátu. Vedení se ujal právě Coma a už nejspíš všichni tušili to, co se nakonec stalo skutečností - Španěl Marc Coma s motocyklem KTM 450 Rally, připravovaným továrním týmem Red Bull KTM Factory Racing si připsal další vítězství, které je již jeho pátým Dakarským triumfem. Dosáhl tak stejného počtu prvenství, jako má na svém kontě jeho bývalý týmový kolega Cyril Despres a pouze jeden titul mu schází na legendárního Stéphana Peterhansela, který však k šesti motocyklovým prvenstvím přidal další čtyři za volantem automobilu.

Marc Coma: „Jsem velmi štastný a velmi hrdý. Jako obvykle to byla velice vyčerpávající rally. Museli jsme druhý den překonat problém, který nás trošku zpomalil a v pořadí poslal směrem dolů. Od té doby jsme museli trošku změnit strategii a přitlačit, abychom získali čas. Věděli jsme, že pro nás budou klíčové maratonské etapy, a přesně tak tomu i bylo. Jsem velice spokojený s týmem a s lidmi, kteří mě obklopují. Toto páté vítězství o nás všech hodně vypovídá. Úroveň byla opět velmi vysoká a to činí tohle vítězství hodně cenným.“


Neztratili se ale ani další piloti, startující na strojích z Mattighofenu. Za stříbrným Portugalcem Paulem Goncalvesem, startujícím v továrním týmu Honda HRC, se seřadilo šest pilotů s motocykly KTM 450 Rally. Velkým překvapením bylo třetí místo nováčka této soutěže, kterým byl Australan Toby Price z australského týmu KTM.

Toby Price: “Zisk pódia při mém prvním Dakaru je neuvěřitelný! Jsem doslova šokován, vůbec by nenapadlo, že můžu být na pódiu hned při své první účasti. Chtěl jsem skončit v první dvacítce a doufal jsem, že mohu atakovat i první desítku, ale první trojka je fakt parádní úspěch. Po polovině závodu jsem začal doufat v první desítku, ale cíl pro Alexe (Doringera) i mě bylo jít postupně den po dni, vydržet a nerozbít mašinu ani sebe. Bylo také skvělé vidět Marca při jeho pátém vítězství, které je zároveň čtrnáctým pro KTM. Nevěděl jsem, co můžu očekávat, sice jsem jel šestidenní, ale to se vůbec nedá srovnávat. Je to neuvěřitelně fyzicky i psychicky vyčerpávající, jedou se fakt strašně dlouhé vzdálenosti. Stejně neuvěřitelná je i práce v zázemí, kluci jedou skoro non- stop beze spánku. Je to velký tým a tenhle výsledek je dílem celého týmu Nemůžeme jmenovat každého, ale všichni makali fakt strašně tvrdě.“

Těsně pod stupněm vítězů skončil Chilan Pablo Quntanilla a na skvělém pátém místě soutěž dokončil Slovák Štefan Svitko. Vynikající výkon předvedl i jeho krajan Ivan Jakeš, jenž skončil na osmém místě a během soutěže dokázal zvítězit ve dvou etapách. V počtu těchto dílčích vítězství se tak stal nejúspěšnějším pilotem KTM!


Parádní výkon předvedli také čeští reprezentanti, kterých do letošního ročníku nastoupilo celkem pět. Bohužel hned v prvním týdnu musel po technických problémech svojí Husqvarny odstoupit Zdeněk Gottvald, ale kvarteto startující s motocykly KTM nejenže dojelo do cíle, ale navíc na skvělých příčkách. Nejvýše umístěným českým reprezentantem byl překvapivě nováček Ondřej Klymčiw, který po letech strávených v sedle dragsteru přesedlal na rallyový motocykl. Jeho předstartovní prohlášení o tom, že by rád skončil do dvacátého místa brala spousta lidí s úsměvem, ale jak Ondřej řekl, tak učinil - v cíli skončil dvacátý! O čtyři příčky za ním dojel ostřílený matador David Pabiška, který dokončil svůj devátý Dakar, v němž navíc vystupoval v roli mentora dalšího nováčka, kterým byl Milan Engel. Také on se rozhodně neztratil a v cíli mu patřila skvělá třicátá příčka. Svoje nejlepší umístění zaznamenal také Jan Veselý, který dojel na devětatřicátém místě, ale zároveň na čtvrté pozici v kategorii „Marathon“, vypsané pro jezdce bez jakékoliv asistence.


Jak viděl svoji „dakarskou“ premiéru Ondřej Klymčiw?

„Jak vnímám Dakar 2015 s odstupem 48h? Fyzickou stránka je to co vidíme a na co si můžeme sáhnout, ale co je opravdu skutečné? Emoce se dají na Dakaru krájet.. Všichni píší a říkají jak je neuvěřitelné co jedinec dokáže, ale už bohužel neslyšíte ten pravý příběh. Ten příběh je o lidech, kteří stojí za vámi každou vteřinou a udělají pro vás cokoliv. Mohou být dokonce na druhé straně světa, ale jejich myšlenky, pocity a emoce směřují k vám. Začíná to už koncem července, kdy vám přijde potvrzená přihláška to je první zlom. Druhý je při odjezdu, kdy se loučíte s rodinou.. Takové malé loučení beze slov vlastně probíhá každé Dakarové ráno. Na přejezdech máte opravdu dostatek času nad vším popřemýšlet. Po pravdě přiznám, že mi několikrát ukápla slza, když jsem se podíval na fotku mého syna Olivera. Pak si položíte otázku.. Jak se asi cítí můj taka, který na mě čeká pokaždé v cíli? Je to opravdu nával emocí, které musíte potlačit a do měřeného úseku nastoupit s čistou hlavou. Nedokážu si vůbec představit, co se ostatním honí hlavou, ale možná by se stačilo zeptat Co prožívá mechanik a trenér Karel? Utáhl jsem tomu klukovi všechno, co jsem měl? Nevykopne ho ze sedla nastavení tlumičů? O tátovi ani nemluvě, prý skoro celý den nemluvil.. Když zavoláte domů tak občas zaslechnete vzlykání a cítíte se hrozně. Co přátelé, kamarádi? Proč to všechno? Závodníci na Dakaru jsou jako armáda, je to doslova banda tvrďáků a o věcech jako je cit, se nikdo neopovažuje promluvit. Ledy se trošku lámou v cíli.. ovšem málo kdo pustí emoce ven.. Jak si to vyřešil během posledních 150km na dálnic směrem k podiu a nestydím se za to..K Dakaru patří spoustu nepříjemných a smutných věcí, ale nic není tak strašné jako když někdo přijde o život. S Jakubem z Polska jsem se bohužel nepotkal.. Kubo je mi strašně líto co se stalo a přeju ti a ti to nahoře jezdí stejně dobře a nikdy ti nedojde benzín.
Všem moc děkuji.. jmenovat nebudu, protože každý ví. Ten nᚠúspěch je vlastně váš.“


Motocykly, konečné pořadí:
1 1 COMA (ESP) KTM 46:03:49
2 7 GONCALVES (PRT) HONDA + 16:53 min. (penalizace 17 min.)
3 26 PRICE (AUS) KTM + 23:14
4 31 QUINTANILLA (CHL) KTM + 38:38
5 18 SVITKO (SVK) KTM + 44:17
6 11 FARIA (PRT) KTM + 1:57:50 (penalizace 41 minut)
7 9 CASTEU (FRA) KTM + 2:00:14
8 21 JAKEŠ (SVK) KTM + 2:18:18
9 29 SANZ (ESP) HONDA + 2:24:21
10 3 PAIN (FRA) YAMAHA + 3:09:09
20 160 KLYMČIW (CZE) KTM + 6:37:39 (penalizace 40 min.)
24 34 PABIŠKA (CZE) KTM + 7:17:13
30 151 ENGEL (CZE) KTM + 9:52:35
39 68 VESELÝ (CZE) KTM + 16:40:07 (penalizace 3 minuty)

Vítězní piloti KTM v jednotlivých etapách:
Sam Sunderland – Stage 1
Matthias Walkner – Stage 3
Marc Coma – Stage 5
Pablo Qunitanilla – Stage 8
Ivan Jakes – Stage 11
Toby Price – Stage 12
Ivan Jakes – Stage 13

Vytisknout stránku

© 2019, Flash team s.r.o. – všechna práva vyhrazena

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů (GDPR) | Prohlášení o přístupnosti | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA | E-shop vytvořen na B2C Brána | XHTML 1.0